středa 17. května 2017

Štrasburg v. Luxemburg: ESĽP a sloboda prejavu na internete

Európsky súd pre ľudské práva (ESĽP) ako aj Súdny dvor Európskej únie (SDEÚ) sú čoraz častejšie konfrontované s prípadmi, kde musia rozhodnúť o zákonnosti blokovania nežiadúceho obsahu online. SDEÚ má v tejto oblasti rozsiahlejšiu judikatúru, i keď žiadny z jeho prípadov sa zatiaľ nezaoberal problematikou nenávistných prejavov na internete. Na druhej strane sa však Luxemburský súd jasne vyjadril o zodpovednosti poskytovateľov služieb informačnej spoločnosti za nezákonné informácie, právne upravenej v Smernici o elektronickom obchode (2000/31/ES). Napríklad v rozhodnutiach Scarlet v. SABAM a SABAM v. Netlog súd priamo ustanovil, že nie je možné prikázať poskytovateľom služieb informačnej spoločnosti používať filtrovacie programy bez dostatočných opatrení, ktoré určia na ako dlho a ktorých užívateľov sa filtrovanie bude týkať. Právnej úprave zodpovednosti za nelegálny obsah v EÚ, ako aj jej modelu a dôsledkom sa budem viacej venovať budúci týždeň. V tomto blogu sa zameriam na rozhodnutia ESĽP, ktorý na rozdiel od súdu v Luxemburgu mal možnosť rozhodovať o regulácii nenávistných prejavov už tri krát.
Celý příspěvek

ZNŠOHS - díl II. ... speciální jurisdikce v soutěžních věcech, cui bono?

Již v předchozím příspěvku jsem stručně komentoval v poslanecké sněmovně se projednávaný návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (ZNŠOHS), kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. V tom příspěvku jsem si tak trochu posteskl nad úrovní legislativní debaty. Nyní se zaměřuji na druhé čtení.

A nyní nejde prakticky komentovat úroveň ani obecné ani podrobné rozpravy, protože (až na pár vtipů, jak "někdo dobíhá na poslední chvíli") v podstatě žádná neproběhla (viz stenozáznam). Co se však událo, je pozměňovací návrh podaný poslancem Markem Černochem, kterému svitlo, že projednávaný návrh potřebuje doplnit o výlučnou "specializovanou" věcnou příslušnost Krajského soudu v Brně (oproti věcné jurisdikci krajských soudů bez místního určení). Viz jeho pozměňovací návrh.

V odůvodnění jeho návrhu není ani zmínka o tom, že tato otázka byla předmětem poměrně široké diskuze již v předchozích případech přípravy návrhu daného zákona a byla odmítnuta, pročež se do vládního návrhu zákona (přes požadavek ministerstva spravedlnosti) nedostala. Jak je však z podaného pozměňovacího návrhu zjevné, snaha zavést do českého soudnictví další "specializovaný tribunál" (jiným může být výlučná jurisdikce MS v Praze pro spory z duševního vlastnictví) má své vytrvalé proponenty.

Uvidíme, jak se k tomu postaví legislativci. Já zde nemám záměr rozebírat pro a proti specializovaného soudnictví v soutěžních věcech oproti jejich řešení v obecné jurisdikci (myslím si, že beztak spíše záleží na kvalitě soudců a podpůrného aparátu, který mají, spíše než na tom, zda to rozhoduje jeden nebo více soudů). Za sebe bych měl pro specializované soudnictví určitou slabost/preferenci, a to mj. s ohledem na to, že rád čtu rozhodnutí anglického Competition Appeal Tribunal (byť je třeba přiznat, že rozhodnutí obecného High Court v soutěžních věcech jsou neméně kvalitní, takže UK může sloužit jako příklad oběma směry), ale co příliš nechápu je to, proč by měla být dána daná specializovaná jurisdikce zrovna Krajského soudu v Brně. K tomu lze totiž poznamenat zejména, že důvody uváděné v odůvodnění návrhu pro založení jurisdikce brněnskou soudu jsou liché:

-  Za prvé, spory o náhradu škody (jakožto soukromoprávní spory) by nebyl rozhodovány soudci z úseku správního soudnictví, ale civilním úsekem daného soudu. Nelze tvrdit, že by soudci civilního úseku Krajského soudu v Brně měli nějaké lepší zkušenosti se spory z veřejné větve soutěžního práva než jiné krajské soudy. Rozhodně pak nelze tvrdit, že by byli nějak lépe obeznámeni se soutěžním právem (českým či unijním) než jiní soudci. Spíše je tomu naopak (srov. např. článek Michala Petra a Evy Zorkové v časopise Antitrust č. 2/2016, který mapuje dosavadní zkušenosti se soukromým vymáháním soutěžního práva v ČR). Pochopitelně nejvíce sporů tohoto typu (a souvisejících zkušeností) je dáno u Městského soudu v Praze. Proto by se spíše nabízela (když už) tak výlučná jurisdikce pražského soudu.

-  V této souvislosti je třeba dodat, že výše uvedené lze aplikovat i na Vrchní soud v Olomouci versus Vrchní soud v Praze. Přičemž založením výlučné jurisdikce KS v Brně by se založila i výlučná odvolací jurisdikce VS v Olomouci, co již však odůvodnění pozměňovacího návrhu neřeší.

- Za druhé, současně zde ani není ekonomický či administrativně-technický důvod spočívající v tom, že by měla být dána místní příslušnost brněnského soudu s ohledem na možnou účast ÚOHS, jelikož v daném případě se má jednat o civilní spory, jichž se ÚOHS nebude účastnit s výjimkou případných dílčích úkonů (poskytování dokumentů ze spisu či poskytování stanovisek). K tomu však není třeba, aby byla dána místní příslušnost v Brně. Navíc je (přinejmenším zatím) většina podobných sporů "stand-alone".

- Za třetí, důvodová zpráva k danému zákonu nepředpokládá žádnou "investici" do specializace vybraného soudu (je třeba říci, že to nepředpokládala ani v době, kdy se to navrhovalo v před-parlamentní části legislativní procedury). Hodit za takové situace všechny soutěžní spory "na hrb" nijak nespecializovaným soudcům civilního úseku KS v Brně mi nepřijde nijak přínosné. No snad by pak ta "specializace" přišla formou léčky šokem (což však zřejmě není obecně nejlepší přístup).

- Za čtvrté, asi by bylo vhodné takovou otázku probrat s dotčenými předsedy soudů (KS v Brně a VS v Olomouci). To - jak jsem pochopil v rámci diskuzí v před-parlamentním stádiu legislativní procedury - se nestalo, přičemž z neformálních vyjádření plynulo, že o to ani v Brně ani v Olomouci příslušní soudci nijak zvlášť nestojí. Iniciativa v tomto ohledu tedy nevychází od nich.

Od koho tedy taková iniciativa vychází? A proč? To máme v Brně málo soudů?

Každopádně bych rád znal nějaký věcný důvod, proč by tím vybraným "specializovaným" soudem měl být právě Krajský soud v Brně (proč třeba ne ten v Praze, nebo v Plzni, nebo v Ostravě ...), když - jak výše uvedeno - ten prakticky jediný argument uvedený v odůvodnění pozměňovacího návrhu neplatí (tedy - pokud by soudci z úseku správního soudnictví hromadně nepřešli na civilní úsek; ponechávám přitom stranou, že takoví soudci zase nemají zkušenosti ze spory o náhradu škody a civilním procesem obecně) a tvrzení, že "[z] uvedeného je zřejmé, že není vhodnějšího soudu v České republice, který by měl v prvním stupni rozhodovat v daných věcech i v civilním soudnictví" prostě není nijak doložené (a dle mého názoru je nepravdivé).
 

Celý příspěvek

Kriminálka Oxford: talent, drogy, násilí

Jedním z důvodů, proč na Jiném právu zveřejňuji pouze prachbídný počet postů, je ten startovní příběh, přirovnání anebo jiný literární trik, kterým autor donutí čtenáře dočíst si text až do konce. A taky vlastně drobný detail, že neumím psát o žádných seriozních tématech. Dnes ale prvého nemám zapotřebí, a to druhé snad blog jednou za čas přežije.
Celý příspěvek

úterý 9. května 2017

Jsou policisté schopni odhadnout občanství člověka podle vzhledu (a jak to zkoumat)?

Před rokem Nejvyšší správní soud v jednom svém rozsudku zmínil, že „v současné době globalizace nelze na základě vzhledu dovozovat ani pravděpodobnou informaci o státním občanství“ (10 As 136/2015, bod 27). Stále mi to vrtalo (a vrtá) hlavou; nemám totiž dojem, že by tento výrok byl správný. Po nedávném návratu z Anglie jsem si při pohledu na lidi na eskalátoru říkal, že něco není v pořádku: Pak mi to došlo: Všichni byli bílí! Opravdu v České republice nejde ani pravděpodobně dojít k závěru, zda je určitá osoba českého občanství?
Celý příspěvek

Jubilejní ročník Karlovarských právnických dnů, 8. - 10. června 2017

Již po pětadvacáté se ve dnech 8. – 10. 6. 2017 uskuteční v Karlových Varech (nově v Grandhotelu Ambassador Národní dům) tradiční právnická konference, která i letos nabízí příspěvky na aktuální témata přednesené osobami, které mají ve svých oborech co říci. Celý příspěvek

sobota 6. května 2017

Nenávistné prejavy na Internete: Kto bude mať posledné slovo

Začiatkom minulého mesiaca Facebook zablokoval slovenskú recesistickú stránku Zomri, ktorá sa na Slovensku teší veľkej obľube. Stránka Zomri je v prvom rade o prízemnom humore a nestráni sa vulgarizmom či prvoplánovej irónii. I keď mnohých ich humor uráža a ich obsah je často kontroverzný, to ešte neznamená, že sa automaticky vymyká spod ochrany slobody prejavu, tak ako ju upravuje Ústava Slovenskej Republiky a medzinárodné ľudsko-právne dohovory. Rovnakým spôsobom totiž administrátori stránky útočia na kotlebovcov, členov a prívržencov fašistickej strany Ľudová Strana Naše Slovensko, ktorej sa podarilo v posledných voľbách prebojovať až do Slovenského parlamentu. Vďaka výskumu Denníka N uverejneného vo februári tohto roku je jasné, že práve zmienení kotlebovci ovládajú vyše 139 facebookovýchstránok, ktoré voľne šíria a podporujú rasovú nenávisť a xenofóbiu. To však Facebooku neprekáža, a tak sieť kotlebovských stránok zostáva naďalej aktívna. Pri rozhodovaní, aký obsah by mal či nemal byť zablokovaný, sa Facebook riadi výhradne svojimi vlastnými pravidlami, tzv. Community Standards‘. Facebook a ďalšie sociálne siete sú však len jedným príkladom z mnohých, kde internetové portáli nahrádzajú štátne orgány a súdy, a rozhodujú tak o právach svojich užívateľov. Ich spôsob rozhodovania je často utajovaný širokej verejnosti a chýba mu záruka transparentnosti. Nekonajú tak ale z vlastnej vôle. V mnohých prípadoch sú dotlačené do úlohy policajtov v online priestore štátnymi orgánmi. Toto konanie má ďalekosiahle dôsledky na ochranu ľudských práv, ako aj na vynútiteľnosť práva a princípy právneho poriadku. Väčšina internetových portálov čí prevádzkovateľov sú súkromné spoločnosti. Uvedený príklad stránky Zomri otvára otázku, akú úlohu by mali tieto entity zastávať v oblasti ochrany slobody prejavu a kde by až mala siahať ich zodpovednosť.
Celý příspěvek

pátek 5. května 2017

Cesta na sever - přivítání Elišky Pírkové

Českých a slovenských právníků, kteří se toulají po světě, je - zdá se - pořád dost. Navíc jsou stále ochotni se podělit se s námi o své zážitky, dojmy a názory. Patří k nim i Eliška Pírková, která se uvolila být naší hostkou na měsíc květen.
Celý příspěvek

čtvrtek 4. května 2017

Pozvánka na konferenci "Beyond Compliance" v Brně

Ústav pro otázky soudnictví Masarykovy univerzity si Vás dovoluje pozvat na konferenci organizovanou v rámci projektu GAČR „Beyond Compliance – Implementace rozhodnutí mezinárodních lidskoprávních těles na národní úrovni“, která se uskuteční v pondělí 29. května 2017 v aule Fakulty sociálních studií MU v Brně. Hlavní příspěvek konference prosloví soudce Soudního dvora EU prof. Jiří Malenovský. Mezi další řečníky budou patřit experti z ústavních soudů České republiky a Slovenska a odborníci na obecné soudy a legislativní orgány v obou zemích.
Celý příspěvek

„Idiotská ústavní zvyklost“? Proč vede rezignace premiéra k demisi celé vlády


Zdroj: Týden.
Ocitáme se ve dnech, kdy se osoba se zájmem o organizační ústavní právo může radovat, že se její obor stává součástí mediálního mainstreamu. Jde bohužel o radost trochu hořkou, neboť ji obyčejně přináší koncovka nějaké obzvláště hluboké politické krize. Nechť ať, všechny dnešní semináře ústavního práva byly jaksi živější a ještě mně zbyla chuť napsat tento krátký příspěvek, věnující se otázce, zda rezignaci premiéra je nutné brát jako demisi celé vlády. Objevily se totiž názory, že tomu tak být nemusí. Například z briefingu po jednání ministrů ANO vyplynul požadavek, že by měl odejít pouze předseda vlády Sobotka a zbytek pokračovat s novým premiérem (viz zprávy ve 23h z 2.5.). Stejně tak Zdeněk Koudelka na své blogu ze stejného dne věnuje zdaleka nejvíce prostoru obhajobě varianty, ve které by měl prezident pojmout Sobotkův krok jako individuální demisi. Pokusím se dokázat opak.

Celý příspěvek

pátek 28. dubna 2017

Přísnější tresty za vraždy? Vyhodnocení dopadů

Poslanecký návrh novely trestního zákoníku navrhuje zpřísnit tresty za nejtěžší zločiny. Krom toho u těchto zločinů počítá se snížením trestní odpovědnosti ze současných patnácti let na třináct. Jak by se tato novelizace promítla do počtu vězňů? A jak její propagátoři vůbec zdůvodňují její potřebu?
   
V rámci think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR jsme spolu s Janem Vávrou nedávno vydali studii. Jejím tématem je tématem je analýza novely trestního zákoníku vzešlé z ústavně-právního výboru, která navrhuje zpřísnění trestních sazeb za vraždy střední závažnosti a závažné zločiny spáchané mladistvými.

Studie kvantifikuje dopad poslaneckého návrhu na počet vězňů a přináší další statistická fakta relevantní pro zhodnocení návrhu. Nahrazuje tak chybějící analýzu dopadů k danému návrhu, která v návrhu novely úplně chybí. Naše analýza si dále klade otázku, proč předkladatelé navrhují novelizaci bez předložení jakýchkoliv empirických důkazů, že zvýšení represe povede ke snížení výskytu těchto trestním činů.

Z 12 let odnětí svobody na 15, z věkové hranice 15 let na 13

Co novela konkrétně obsahuje? V prvé řadě počítá se zvýšením sazby za trestný čin vraždy a navrhuje zvýšit délku ukládaných trestů zejména za vraždy střední závažnosti. Zatímco dnešní §140, odst. 2 trestního zákoníku stanovuje možné tresty odnětí svobody v délce 12 až 20 let za vraždy spáchané s „rozmyslem nebo po předchozím uvážení“, novela za tyto vraždy navrhuje zvýšení trestů na 15 až 20 let nebo uložení výjimečného trestu, tedy stejné tresty, jaké dnes zákon ukládá až pro nejzávažnější typy vražd (tj. vraždy na dvou a více osobách, na těhotné ženě, vraždy spáchané zvlášť surovým způsobem a za podobných závažných okolností).

Kromě toho návrh obsahuje snížení trestní odpovědnosti o dva roky, z patnácti let na třináct, a to u takových trestních činů, za něž lze uložit výjimečný trest. I zde návrh počítá s přísnější sazbou. Zatímco současné trestní sazby mladistvých jsou poloviční oproti dospělým, návrh zvyšuje maximální přípustnou horní hranici těchto sazeb z 5 na 7 let a v případech, kdy je dospělým možné uložit výjimečný trest, návrh rozšiřuje interval trestů pro mladistvé z 5-10 let až na 5-15 let.

Co na to přeplněné věznice aneb Proč vlastně?

Pomocí modelu simulujícího vývoj počtu vězňů jsme spočítali, že zpřísnění trestních sazeb by vedlo ke zvýšení počtu vězňů odsouzených za vraždu o 40 až 78 osob umístěných převážně ve věznicích se zvýšenou ostrahou. Plné dopady návrhu by se projevily se zpožděním 15 a více let, tedy v horizontu přesahujícím nejen volební období současných zákonodárců, ale u mnohých i dobu jejich působení v politice. Kvantitativně se nejedná o zvlášť výrazný nárůst, přišel by však v době, kdy české věznice jsou již dlouhodobě přeplněné, konkrétně o celých 12 %.

Graf 1: Dopady poslaneckého návrhu na počet vězňů
Část návrhu týkající se snížení hranice trestní odpovědnosti a přísnějšího trestání mladistvých je spíše proklamační – týkala by se extrémně malého počtu osob. V posledních dvou letech totiž policie neidentifikovala ani jednoho pachatele vraždy ve věku 13 až 15 let. Počty mladistvých, kterým soudy v posledních letech uložily nepodmíněný trest od 5 let výše se pohybují v jednotkách ročně. Navíc jejich počet rovněž dlouhodobě klesá, konkrétně z devíti osob v roce 2006 na jednu osobu v roce 2015.

Závažným nedostatkem návrhu je absence jakéhokoliv zdůvodnění zvolených kroků. V důvodové zprávě poslaneckého návrhu se argumentuje, že tresty v současné dolní hranici trestní sazby nelze u vražd páchaných s rozmyslem považovat za dostatečně odstrašující a spravedlivé. Není zde ovšem uveden jediný důvod, natož empirická evidence – česká či zahraniční, na jejímž základě by se dalo očekávat, že zvýšení trestů ze 12 na 15 let takový odstrašující efekt mít bude. V tomto se (překvapivě) shodujeme s autory návrhu – stejně jako oni nevidíme pozitivní dopady, kvůli kterým by stálo za to návrh přijmout.  




Celý příspěvek

pondělí 10. dubna 2017

Letní škola vězeňství

Přemýšleli jste nad tím, jaké to je být ve vězení a proč lidi do vězení posíláme? Chtěli byste si prohloubit znalosti z kriminologie, ale zároveň jít dál, uvažovat nad počátky a důvody tohoto institutu trestního práva? Říkali jste si, že na vězeňství je něco zajímavého až vyzývavého? Láká Vás diskutovat se studenty práv, psychologie, sociologie či sociální práce v návaznosti na přednášky pracovníků Vězeňské služby, ústavní soudkyně, filozofa, bývalé ministryně spravedlnosti či zaměstnanců Veřejné ochránkyně práv? V takovém případě se přidejte k nám a pojeďte do Prahy!
Celý příspěvek

úterý 4. dubna 2017

Nabídka stáže v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU (Odbor komunitárního práva MZV)

Odbor komunitárního práva MZV ČR nabízí studentům právnických fakult stáže v rámci Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU. 
Celý příspěvek

sobota 1. dubna 2017

Instituty Járy Cimrmana

Přetiskujeme otevřený dopis, který dnes Společnost Járy Cimrmana zaslala německé kancléřce Angele Merkelové. Dopis se týká vědeckých institutů, které v současné době nesou jméno Maxe Plancka, a to včetně těch právnických (viz náš dřívější příspěvek).


Vážená paní kancléřko,

vyzýváme Vás, abyste se zasadila o změnu názvu Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy (Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) na Společnost Járy Cimrmana pro rozvoj vědy (Jára-Cimrman-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften). V rámci této změny by mělo dojít také k přejmenování všech Institutů Maxe Plancka na Instituty Járy Cimrmana. Jak rozvádíme níže, domníváme se, že jméno Járy Cimrmana je pro uvedenou společnost i instituty příhodnější.
Celý příspěvek

pondělí 27. března 2017

CLS Summer School 2017: Law and Values of the European Union

Are you:
...interested in EU law and/or the values of the EU?
...free from 9 to 22 July?
...eager to spend some time in the Czech mountains, surrounded by great people?

Then you should certainly have a look at this webpage and consider applying to the sixth edition of CLS Summer Schools, devoted to the Law and Values of the European Union!
Celý příspěvek

pátek 24. března 2017

ZNŠOHS - eerrrr ... aneb odborná úroveň legislativní debaty ...

V poslanecké sněmovně se projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. Lhůta k implementaci sice již uplynula v závěru minulého roku (mělo se tak stát do 27.12.2016), ale snad se přijetí daného zákona stihne do voleb, i když ... (podrobnosti dále v textu)

Vláda předložila daný návrh zákona se současným návrhem na vyslovení souhlasu již v prvém čtení. S tím však sněmovna nesouhlasila na své schůzi dne 14.3.2017. Zkrátila nicméně lhůtu k projednání ve výborech na 30 dní. Tak snad je tu snaha to stihnout. Co však zaráží, je odborná úroveň byť vyloženě krátké debaty na dané téma, jak ji ilustruuje stenozáznam. Zaměřil by se na dva momenty: 

 (i) Ze strany předkladatele několikrát zaznělo "nejsou navrhovány žádné změny nad rámec směrnice". To přitom zjevně není pravda a každý, kdo si daný návrh zákona spolu s příslušnou směrnicí přečte, musí vědět, že to tak není. Tak např. se navrhuje působnost daného zákona rozšířit i na ryze vnitrostátní soutěžní delikty (a ne jen na ty unijní, popř. na ty, kdy se aplikuje unijní právo paralelně s vnitrostátním). Stejně tak jde nad rámec směrnice zavedení "pre-trial discovery" procedury, tj. zvláštního řízení o předložení důkazních prostředků ještě před podáním žaloby, byť směrnice takovou úpravu nepožadovala (stačilo by mít takovou úpravu v rámci řízení o náhradě škody). Tím nechci říci, že navrhované úpravy jsou špatně, byť k textu návrhu zákona jsem měl v průběhu jeho přípravy vícero připomínek. Nechápu, jak ale někdo může tvrdit, že daný návrh nejde nad rámec směrnice. To prostě není pravda ... 

 (ii) Dále pak vyloženě zarazí absence povědomí o obsahu daného zákona. Viz vyjádření poslance M. Urbana: "Tak. Abychom si ujasnili některé věci. To je návrh transpozice evropské směrnice, kterou zpracoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a ten návrh posiluje - posiluje - možnosti privátních subjektů soukromoprávních uplatňovat náhradu škody, pokud ta škoda byla způsobena českým státem, na základě pravidel EU, která jsou popsány v té směrnici. Tak nevím, proč tady z nějakým procedurálních důvodů chcete poškodit soukromoprávní subjekty v České republice. To opravdu nevím. Je to v jejich prospěch." Přitom o tom daný návrh zákona rozhodně není. Není o žádné odpovědnosti ČR. Řeší soukromé vymáhání soutěžního práva (resp. jeho části), tj. uplatňování soukromoprávních nároků na náhradu škody proti podnikům, které porušily čl. 101 a/nebo 102 SFEU, popř. vnitrostátní analogická ustanovení. 

Takže error - poslanci opravdu nevědí, o čem vlastně mají hlasovat. No ... tak snad si to v dalším postupu přečtou. Existuje vůbec nějaká možnost namítat, že zákon byl schválen na základě uvedení v omyl (uvádění zjevně nepravdivých skutečností ze strany předkladatele)? Pokud k jeho schválení nakonec dojde ...
Celý příspěvek

středa 22. března 2017

Konference ČSESP & MZV 2017: Krize liberální demokracie

Vážení čtenáři Jiného práva,

rádi bychom Vás pozvali na tradiční konferenci, kterou každoročně pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo společně s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošní konference se uskuteční v pátek 21. dubna a bude se nést ve znamení tématu "Krize liberální demokracie v Evropě?"

Celý příspěvek

neděle 19. března 2017

The Idea of an International Investment Court

Přístí týden ve čtvrtek se v Praze objeví nastupující hvězda investiční arbitráže Michele Potestà z ženevské Lévy Kaufmann-Kohler a CIDS. Na akci organizované ČSMP a Ústavem státu a práva vystoupí také Prof. Šturma, Anna Bilanové z MF a dr. Feigerlová. Pozvánku mi poslal Pepa Ostřanský, který učí v ženevském MIDS LL.M. programu a k tématu přednášky na blog možná ještě  jakožto dřívější občasný bloger něco napíše.

Tématem přednášky a následné diskuze bude "The Idea of an International Investment Court: Prospect and Challenges in Times of Legitimacy Crisis". Podrobnosti v postu. 
Celý příspěvek

pátek 17. března 2017

Zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti dle Soudního dvora EU

Soudní dvůr Evropské unie zveřejnil dne 14. března 2017 dva rozsudky, které se zabývají možnostmi zaměstnavatelů regulovat nošení náboženských symbolů na pracovišti. Příležitost mu k tomu daly případy dvou muslimek, které v práci skončily kvůli nošení hidžábu. Jsou pravdivé mediální zkratky, že by zaměstnavatelé ve světle těchto rozsudků mohli prostě a jednoduše zakazovat nošení všech symbolů, které se jim nelíbí?
Celý příspěvek

čtvrtek 16. března 2017

Co trápí běžné lidi?

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima v nedávném rozhovoru zmínil, že problémem společensko-vědních věd v České republice je, že se dostatečně nevěnují tématům, které trápí běžné lidi (dalším bylo zaměření se dovnitř Česka). Pomiňme diskuzi o tom, zda existují elity či běžní lidé, a předpokládejme, že Tomáš Zima nedoporučuje, abychom řešili jen sexy témata, ale že by plně podpořil i rozumný výzkum, který je každému (vyjma jeho tvůrců a dvaceti dalším lidem v oboru) šumafuk (‚z francouzského je m'en fous — „kašlu na to, seru na to“‘). Pojďme se zeptat, zda jako právníci (a právní akademici) reflektujeme to, co společnost řeší – a zda to je potřeba.
Celý příspěvek

LSML 2017: Christopher Vajda - The Common Law and the CJEU

Common Law Society Vás zve na letošní Lord Slynn Memorial Lecture, jejímž hostem bude britský soudce Evropského soudního dvora Christopher Vajda, který bude hovořit a diskutovat s přítomnými účastníky na téma „The Common Law and the Court of Justice of the European Union“. Přednáška se uskuteční v pondělí 27. března 2017 od 18 hodin na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v místnosti č. 220.



Celý příspěvek

středa 15. března 2017

Potřebujeme novou českou ústavu? (Pozdní a stručná) polemika s článkem prof. Malenovského

Jeden z předchozích postů lákal na rozhovor s českým „vrchním“ soudcem v Lucemburku Jiřím Malenovským. Pan profesor dává rozhovory relativně často a přiznám se, že je čtu rád, v odpovědích místo často viděné diplomacie hraničící s alibismem mluví zpříma a zajímavě. Zaujalo mě, že v několika interview (nikoliv v inzerovaném) si „stěžoval“ na nedostatečnou diskuzi v české odborné obci, konkrétním příkladem měla být nulová odezva na jeho článek „O legitimitě a výkladu české ústavy na konci století existence moderního českého státu“ (Právník 8/2013, časopis je – zdá se nově – plně přístupný v ASPI!). Rozhodl jsem se onu příslovečnou rukavici pozvednout a formulovat k článku několik kritických poznámek. Uvědomuji si, že již jen s ohledem na několikaleté zpoždění a formu pouhého blogového příspěvku nemůže jít o rovnocenný myšlenkový střet, snad mi mou „odvahu“ Jiří Malenovský i čtenáři odpustí.
Celý příspěvek

sobota 11. března 2017

Hidžáby na střední zdravotnické škole: o náboženské svobodě bez náboženské svobody

České republice se dlouhou dobu vyhýbaly soudní spory o náboženské symboly nově příchozích ve veřejném prostoru. Toto téma sice bylo předmětem vášnivých diskusí všelikého charakteru, ale před soud se dostalo až v roce 2016 v případu nošení hidžábu muslimskou studentkou Ahmednuur Ayan Jamaal na Střední zdravotnické škole v Ruské ulici v Praze. Obě strany přistoupily k řízení s vědomím, že výsledek může mít charakter precedentu. Nepřekvapí proto, že se na podporu své pozice snaží dovolávat jak lidskoprávní judikatury a evropského práva, tak formalistní interpretace českých norem a populistických hesel. Zatím jsme se dočkali pouze nepravomocného prvoinstančního rozhodnutí, ve kterém se soud otázkám náboženské svobody a diskriminace vyhnul. Jak se mu to podařilo?

Celý příspěvek

neděle 5. března 2017

Rozhovor s prof. Jiřím Malenovským

V zimním čísle Bulletinu Centra pro lidská práva vyšel exkluzivní rozhovor s profesorem Jiřím Malenovským, soudcem Soudního dvora EU a předním odborníkem v oblastech mezinárodního a evropského práva. Mluví o začátku své profesní kariéry, o své práci v Lucemburku i o plánech do budoucna a také srovnává práci soudce Ústavního soudu ČR a Soudního dvora EU. Jinak v Bulletinu vyšel i již tradičně text Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se věnovalo mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat.
Celý příspěvek

sobota 4. března 2017

Jak neškodit Čechům souzeným represivními režimy

Děkuji správcům za pozvání k jinopsaní a Jakubovi Drápalovi za rozverné představení. Vzal jsem si jeho výzvu k malému kázání k srdci a budu dnešní příspěvek směřovat k apelu na zamyšlení se nad naším jednáním (což je ostatně pro postní dobu charakteristické).
Ačkoliv jsem si kdysi myslel, že se jako právník můžu věnovat úzké oblasti lidských práv nebo náboženské svobody, praxe mne přivedla k poznání, že pro účinné hájení náboženské (či jiné) svobody klientů je třeba dobrá znalost řady právních i neprávních disciplín. Proto i můj úvodní příspěvek věnuji aktuálnímu případu, jehož středem se náboženská svoboda sice vine, ale podél její cesty musí právník zápasit s řadou náboženských i nenáboženských monster. Jde o případ Petra Jaška, který byl v prosinci 2015 jako křesťanský humanitární pracovník zadržen v Súdánu a 26. února 2017 se po 14 měsících v súdánských vězeních vrátil do vlasti.
Celý příspěvek

středa 1. března 2017

Přivitání hosta: Daniel Bartoň a očekávání (ne)svobody náboženského projevu

Po únorovém odmlčení v březnu přivítáme dalšího hosta – Daniela Bartoně. Dan se v akademickém světě specializuje na konflikty mezi svobodou náboženského vyznání a možnostmi státu je za určitých podmínek omezit, na což napsal i svoji disertační práci; vně akademie se živí jako samostatný advokát. Vyjma práv v Praze a v Cambridge vystudoval také Teologii křesťanských tradic na Evangelické teologické fakultě, kde v současné době učí právo. K tématu náboženství má blízko – v mládí jezdil na mezidenominační i mezináboženská setkání a když se dnes na víkendy vrací na rodné Valašsko, přiležitostně káže v místním sboru Českobratrské církve evangelické. Tento měsíc se tak můžeme těšit zejména na hutnou diskuzi o svobodě náboženského vyznání, která je dnes v České republice i v Evropě velmi aktuální. A možná se dočkáme i malého kázání.

Účastníci výjezdního semináře z ústavního práva a z teorie práva pražské fakulty se pak na Danovy kritické názory mohou těšit počátkem dubna.  Nakonec je třeba zmínit, že k Danově cti slouží, že byl za své názory tvrdě kritizován i Klárou Samkovou.
Celý příspěvek

pondělí 20. února 2017

Souběh akademické činnosti a právní praxe

Narazil jsem na postarší článek, který se týká stále aktuální otázky: Když jsou právní akademici zároveň aktivní v praxi, jaký to má vliv na jejich akademickou činnost? Rebecca Eisenberg z University of Michigan, která článek napsala, upozorňuje na negativa tohoto spojení.
Celý příspěvek

čtvrtek 16. února 2017

Seminář pro učitele: Mimosoudní řešení sporů mediací v teorii a praxi – projekt Erasmus+

V rámci projektu Erasmus+ (Strategic Partnership Project „Online Study Platform on Mediation“, č. projektu 2016-1-LV-01-KA203-022660) nabízí katedra podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze odpolední seminář věnovaný teorii a praxi mimosoudního řešení sporů mediací v pondělí 13.3.2017 od 16.15 do 17.45 hod, v míst. NB244.
Celý příspěvek